Česká společnost stále ohledně dětí a dospělých s ADHD/ADD selhává a často neřeší příčiny, ale následky. 

Osobně si myslím, že naše česká společnost stále ohledně dětí i dospělých s ADHD a ADD selhává a často neřeší příčiny, ale následky.

Pokud totiž dítě nedostane nástroje, které mu umožní jeho problémy řešit, nelze očekávat, že se do budoucna situace změní sama od sebe k lepšímu. A přestože se nyní již ví, jaké problémy porucha pozornosti ve spojení s hyperaktivitou v dospívání a dospělosti způsobuje, neexistuje ucelený program, který by cíleně pomáhal dětem naučit se do budoucna pracovat s tím, jak se u nich porucha pozornosti projevuje a jaké potíže jim během dalšího studia i v životě může způsobovat. Základ by přitom měl být už ve včasné diagnostice v dětství a také v podpoře rodiny.

Ne vše je ale třeba řešit hned farmakologicky. Navíc může se stát, že léky bude po čase třeba vyměnit nebo je bude třeba úplně vysadit.

Jedna ze zásadních komplikací ADHD je převládající impulzivita a hyperaktivita, což odporuje tomu, jaké nároky má současná společnost na děti i dospělé. 

Důležitou pomoc ve škole pro děti s ADHD a ADD představuje v tomto ohledu kromě úpravy podmínek pro vyučování dítěte (úprava pracovního místa, individuální vzdělávací plán, speciální pomůcky) také pedagogická intervence v rozsahu 1-2 hodiny týdně.

Další podpora pro děti s poruchou pozornosti je asistent pedagoga. Asistent pedagoga je ve škole přítomný ve vyučovacích hodinách, pomáhá dětem se zvládání úkolů během vyučovací hodiny, funguje jako zprostředkovatel mezi dítětem, pedagogem a kolektivem, pomáhá dítěti ve zvládání jeho aktuálních problémů s emocionalitou, hyperaktivitou i dalšími problémy. Funkce asistenta pedagoga je často nedoceněná, náplň jeho práce a forma pomoci může být mnohem větší, než je v současnosti obvyklé. Asistent pedagoga ale funguje jen ve škole a na dítě s ADHD čekají nástrahy a problémy i mimo školu a později často i v dospělosti. 

Při studování materiálů mě zaujalo, kolik dospělých poruchu pozornosti má a kolik problémů jim v životě způsobuje. Ještě před 10 - 15 lety se přitom soudilo, že děti, které mají poruchu pozornosti, ze svých potíží tzv. "vyrostou".

Jako zvláště varující mi pak ve světle výše uvedených skutečností přijdou výsledky zahraniční studie, která uvádí, že až 26% vězňů trpí ADHD. To je celá čtvrtina těch, co se právě ve vězeňských ústavech nacházejí.

Nezanedbatelná nejsou ani komorbidní onemocnění a poruchy, např. poruchy učení, psychická onemocnění či závislosti na návykových látkách.  

Další záležitost je stigma, které zejména ADHD na svém nositeli zanechává. Předsudky a nevědomost o tom, jak ADHD vzniká, že příčin a projevů je mnoho už předem strká děti i dospělé do škatulky, ze které se jen těžko dostává ven. 

Změnit myšlení společnosti je běh na dlouhou trať. 

To vše jsou věci, které by společnost měla brát v potaz. 

25.10.2020