Jmenuji se Bára a mám ADHD...  

...přestože to na mě na první pohled nepoznáte. A možná ani na ten druhý. 

O mně

Mám ráda přírodu, ráda se toulám po loukách. Jezdím ráda na výlety, miluji záhady a zachraňuji zvířata, která si ke mně najdou cestu. Taky ráda čtu dobrodružné příběhy a inspirativní životopisy, a ráda se poddávám chvíli okamžiku a svoje činnosti měním podle nálady a chuti k práci. Před několika lety jsem začala šít, organizovat dílničky pro děti a kurzy šití pro děti i dospělé. Momentálně pracuji v jedné základní škole, studuji vyšší odbornou školu se sociálně-pedagogickým zaměřením a mám na internetu obchůdek s věcmi, které jsem ušila. Žiji sama se synem a protože i syn má ADHD, je to pro nás trochu těžké. Občas mě zachraňují přátelé, kolegyně ze třídy nebo děti, se kterými ve škole pracuji. Mám několik koček a doufám brzy zase budu mít psa, procházky se psem mi moc chybí.

Za svůj život jsem vystřídala už hodně zaměstnání a v každém jsem se něco naučila. Většinou mám takové pracovní tří až pětiletky, pak měním obor nebo se vracím k něčemu, co jsem dělávala dřív. Koronavirus mě hodně zpomalil, takže některé ze spousty nápadů můžu i víc uskutečnit. 

Proč jsem vytvořila tyhle stránky o ADHD? 

Stránky vznikly, když jsem chtěla psát svoji ročníkovou práci na téma poruchy pozornosti - ADHD a ADD u dospělých. Ročníkovou práci jsem nakonec psala na jiné téma, jenže mi přišlo škoda, aby všechno, co jsem se o ADHD dospělých dozvěděla, zůstalo nevyužito. Mně totiž informace, které jsem se dozvěděla, moc pomohly. 

O poruše pozornosti u dospělých se totiž příliš nemluví, přitom porucha pozornosti nemizí s dětstvím, ale v různé formě může přetrvávat až do dospělosti, jak jsem se přesvědčila sama u sebe. Nedlouho před psaním ročníkové práce jsem zjistila, že mě moje ADHD doprovází mnohem víc, než jsem si uvědomovala. A při psaní ročníkové práce jsem naplno pochopila, jak moc ADHD ovlivňuje můj život - zejména v negativním smyslu. A způsobuje mi stále problémy - v práci, ve škole, doma. 

Jako mnohým dalších dospělých, kteří zjistí, že mají ADHD, jsem se i já musela popasovat s pocity nespravedlnosti, smutku, vzteku, nepřijetí. Probírala jsem svůj život až do nejranějších vzpomínek a poznávala jsem okamžiky, které byly pod vlivem ADHD. Byla to těžká cesta a trpké poznání a ještě stále nejsem se vším smířená, obzvlášť ve chvílích, kdy cítím selhání nebo něco nestíhám. 

A proč mají webové stránky v podtitulu napsáno "JINÝ" pohled na poruchu pozornosti?

• Protože jsem měla během své školní docházky problémy s učením, ale když jsem přešla na jinou školu, moje problémy začaly mizet. V nové škole se mi opravdu ulevilo. Nebrala jsem žádné prášky, nikdo se mi nevěnoval, jen se změnilo školní prostředí.
  
• Také proto, že se odmítám smířit s tím, že moje ADHD je "porucha" kterou "trpím". 
• Protože mi vadí, že porucha pozornosti s hyperaktivitou je stigma. Pokud se řekne ADHD, většinou si představíte dítě, které vás neposlouchá, neustále někde pobíhá. dělá průšvihy a nepořádek a špatně se učí, ve škole pak leze na nervy učitelům i ostatním dětem, kterým ubližuje. Ale to je jen šablonovitá představa, která neodpovídá realitě! ADHD se vůbec NEMUSÍ projevovat takto! ADHD se může u někoho projevovat třeba jen tím, že často chodí pozdě, častěji než ostatní ztrácí věci nebo zapomíná. Je známo, že ADHD způsobuje více faktorů a proto může mít i ADHD různé projevy. 
• Před nějakou dobou jsem se také začala zajímat co se vlastně stalo, že s přechodem na jinou školu se moje problémy značně zmenšily. Také mě zajímalo, jestli může něco podobného fungovat i u někoho jiného. A může!! Proto chci svůj příběh sdílet, aby byl inspirací pro ty, co to potřebují. Záleží jen na podmínkách, jaké máme pro své vzdělání, práci, soukromý život.
  

Svoje "dospělácké ÁDÉHÁDÉ" stále objevuji a vstřebávám ho. Není vůbec jednoduché se s ním sžívat, ale je to zároveň léčivé, protože můžu na svůj život i dětství nahlížet z jiného úhlu pohledu. O tom, jak se mi s mým ADHD žije, si můžete přečíst v mém BLOGU.

Mějte se, jak nejlépe můžete! Každý den může být krásný. :-)