Káva... také s ní máte problém?

PÍT ČI NEPÍT? Toť otázka!! 

Kávě jsem propadla někdy někdy okolo dvaceti, když jsem začala pracovat ve spořitelně. Nekonečná práce za počítačem a posezení na kafíčku s kolegyněmi mě naučily pít kávu ve velkém. Kamarádka mě pak naučila pít kávu s mlékem, prý aby se doplnil rovnou vápník, který jinak káva vyplavuje z těla a když se začalo prodávat café latté s mléčnou pěnou, byla to moje opravdová zhouba.

Dlouhé roky jsem to neřešila, kávu jsem si dala ráda, až po návratu z mateřské dovolené zpátky do práce jsem si všimla, že mám na kávě závislost - a to od té doby, co nám v práci pořídili přístroj na kávu. V té době jsem se snažila hubnout, tuším že jsem brala nějaké prášky, málo jsem jedla a tělo nemělo živiny, takže jelo na rezervy. Také jsem v té době málo spala, se synem to bylo náročné, měla jsem spoustu práce, dojíždění a tak není divu, že tělo nějaký stimul potřebovalo.

Vždycky večer jsem se těšila, až si dám druhý den v práci ráno kávu, až mi to začalo být divné. Jenže to už jsem kávě propadla a bylo těžké s jejím pitím přestat. Tenkrát mi také nepřišlo nebezpečné, ale teď vím, že tělu začala káva vadit, jenže tak nějak plíživě. Stála zřejmě za mými problémy s pletí i záhadnou alergií na sluníčko. 

Moje problémy s kávou jsem začala řešit po nějakých 16 letech vytrvalého pití kávy. V té době jsem se začala léčit alternativní medicínou a tělo samo přestávalo mít na kávu chuť, ale po několika dnech až týdnech jsem zase kávu začínala pít. To víte, kancelář, kolegyně si dělaly kávičku, občas jsem byla unavená a tak jsem kofeinové povzbuzení potřebovala. Moje problémy s pletí ale začaly narůstat, na bradě jsem neustále měla pupínky, které se nechtěly hojit a na obličeji vedle nosu taky. 

Zkusila jsem tedy přestat pít kávu úplně, ale tehdy mi začaly kruté bolesti hlavy, které vyloženě souvisely s tím, že jsem neměla kávu. Trochu pomohl čaj od Nestea, takový ten s zelený s Aloe Vera, jinak mi ale nic jiného nepomáhalo. Po klasickém černém nebo zeleném čaji jsem měla pleť ještě horší. 

Doktorka na alergologii mi řekla, že na bradě se zobrazuje stav střev, a že mi zřejmě vadí káva ve střevech, že je dráždí, že o alergii nejde. Měla vlastně pravdu, jen už nikoho nenapadlo jít za tím dál, PROČ mi to vlastně vadí. Že je to vlivem rozjeté celiakie, která poškozuje střevo, jsem netušila. Celiakie stála i za únavou, od které mi pomáhala káva... a tak jsem se ocitla v začarovaném kruhu. Káva mi nedělala dobře, ale bez kávy jsem měla migrény a byla jsem unavená. Z čeho ty migrény mám jsem ještě netušila, ale káva byla jedna z věcí, co mi na ně zezačátku zabíralo. Káva mi i pomáhala na zácpu.

V té době jsem už žila se synem sama a z finančních důvodů jsem dělala redaktorku. když byl večer klid, otevřela jsem notebook, udělala jsem si kávu a začala psát. Psát mi šlo vždycky, ale když jsem si po čase začala vařit místo kávy meltu, abych neměla večer problémy s usínáním, zjistila jsem, že se mi píše hůř. Začala jsem psát větu a než jsem jí napsala, zapomněla jsem, jak jsem jí chtěla ukončit. Přičítala jsem to únavě a stresu, netušila jsem, že jde o vážnější problém. Měla jsem v té době kompenzované problémy se štítnou žlázou, tak jsem to přičítala i tomu. 

Kávu jsem zkoušela přestat pít ještě několikrát. Při jednom takovém odvykání jsem zjistila, že když jsem přestala pít kávu s mlékem, měla jsem pocit, jako by se můj mozek doslova odhleňoval! Byl to zajímavý zážitek a trval několik týdnů. V té době jsem pracovala ve firmě, která se zabývala alternativními léčebnými metodami a tak jsem se dostávala i k informacím, co dělá v organismu mléko a podobně. Jenže v té době mě migrény a únava dostaly tak, že můj život bez kávy nebyl myslitelný, a káva bez mléka mi moc nefungovala, takže jsem jí prostě pila dál, neodvažovala jsem se s pitím kávy přestat. 

Teď už to je nějakých 25 let a já potřebuji přestat pít kávu znovu. Nedělá mi dobře, jenže jsem začala mít problémy s pamětí a jak jsem teď zjistila, i to je důvod, proč můj organismus kávu potřebuje - káva totiž pomáhá s pamětí a vyplavuje dopamin. Až letos na jaře mi byla potvrzená celiakie, která vysvětlila spoustu mých potíží, včetně těch s pamětí nebo ADHD. Celiakie totiž může způsobovat problémy s pamětí - brain fog, problémy se soustředěním a také pokles krevního tlaku. O problémech s vyprazdňováním nebo zadržováním vody ani nemluvě. Káva je pro mě vlastně na jednu stranu univerzální lék. Na druhou stranu mám z léků proti bolesti hlavy poškozenou sliznici žaludku a káva určitě mému žaludku neprospívá. Je to začarovaný kruh. Jenže se nedá nic dělat. 

Chystám se znovu na homeopatii a doufám, že tentokrát s kávou přestanu úplně a nadobro. Vzhledem ke koronavirovým opatřením jsem hodně doma místo v práci a tak bych mohla "abstinenci" zvládnout lépe než za běžného provozu. 

Nejhorší únavy jsem se už díky vynechání lepku zbavila, teď mě čeká další doživotní výzva - zbavit se návyku na kávu s mlékem a zároveň vyřešit problémy s pamětí, soustředěním a tlakem. Zatím zvažuji, že si budu dělat (když bude nejhůř) čerstvě mletou kávu ze zrn, které budu uchovávat v lednici, to by mohlo moje tělo zatížit nejméně. Kávu budu dělat přes filtr vložený do hrnečku, abych zbytečně do sebe nedostávala lógr, který může střevní sliznici poškozovat. 

Kvůli celiakii totiž nepřichází v úvahu ani melta, takže budu muset být úplně bez kávy, ledaže bych pila kávu z kurkumy nebo nějaké jiné náhražky. 

Ale když můžu vydržet do konce života bez klasického pečiva, těstovin nebo čehokoliv dalšího s lepkem, můžu vydržet i bez kávy. Jen tedy opravdu nevím, co to se mnou udělá. Jsou dny, kdy si ráno nestihnu kávu dát a uvědomím si to až za několik hodin. Mezitím absolvuji dopolední program bez problémů. Jsou ale zase rána, kdy potřebuju kafe na to, abych mohla normálně fungovat, zejména když je zataženo a hodně prší nebo když jsem v noci špatně spala. 

Zajímavé odkazy