Zhoršení ADHD v menopauze
Může se opravdu zhoršit ADHD v přechodu nebo menopauze? Může, bohužel. Sama na sobě jsem to pocítila před několika lety, když se mi začaly horšit problémy se soustředěním nebo když jsem měla řešit víc věcí najednou.
Tenkrát jsem to ale přikládala nastupující menopauze, protože jsem se dočetla, že ženám v přechodu a menopauze se kromě tělesných příznaků (oslabení svalstva, menší fyzická výdrž, vysychání sliznic, horšení zraku) mění i myšlení a emocionální prožívání, což byl přesně můj případ.
(Poznámka - Tehdy jsem sice už věděla o ženské cykličnosti, ale pořád jsem si myslela, že jsem v produktivním věku, takže jsem nevěděla mnoho o vnitřních pokladech zralé ženy, které v sobě budu spolu s přechodem a menopauzou objevovat výměnou za úbytek mých sil a schopností.)
Vzhledem k mému autoimunitnímu onemocnění jsem se dostala do ženského přechodu dříve, než je úplně obvyklé. Vinu na tom ale zřejmě má i hormonální antikoncepce, která mi změnila menstruační cyklus, zhoršila moje autoimunitní onemocnění, o kterém jsem tehdy ještě nevěděla a když teď vidím, jak jsou na tom jiné ženy, které braly hormonální antikoncepci, myslím si to o to víc. Menopauzu mi ale o několik měsíců oddálilo očkování proti covidu, které mi opět spustilo menstruaci.
Jistě, také se moje problémy zhoršily i kvůli neustálému stresu, který jsem jako osamělá matka měla, a také proto, že jsem neustále pracovala, abychom se měli aspoň trochu dobře.
V té době, kdy jsem se dostala do ženského přechodu a kdy se mi začalo zhoršovat ADHD, jsem navíc začala studovat na vyšší odborné škole a moje problémy se ještě více zvýraznily. Taky jsem začala pracovat jako asistentka pedagoga na II. stupni ZŠ a vydržet několik hodin sedět v lavici a dávat v klidu pozor bylo prostě strašné.
Jaké tedy byly příznaky zhoršujícího se mého ADHD?
- Zhoršily se mi problémy se soustředěním, zejména když bylo víc věcí, na které jsem se měla v jeden den soustředit. Pořádně jsem se nesoustředila na jednu věc a už jsem mezitím myslela na další věc, jak jí budu řešit nebo jsem myslela na něco jiného.
- Byl pro mě ještě větší problém sledovat někoho když se mnou mluví, bylo to pro mě čiré utrpení a nikdy mi moje úsilí nevydrželo dlouho. Do pár minut jsem se ztratila ve svém světě nebo byla z úporného naslouchání a soustředění strašně unavená.
- Neustále jsem někomu, zejména na VOŠ - vyšší odborné škole vyučujícím během přednášek, skákala do řeči a přicházela se svým pohledem na určitou problematiku.
- Na VOŠ jsem měla i velké problémy s orientací po budově, pletly se mi patra i učebny a ještě že jsem se v naší třídní facebookové skupině mohla doptat, kam mám dorazit, protože jsem právě prošla všechny patra a nemůžu naší třídu najít.
- Během přednášek jsem se často musela doptávat na detaily, které jiní chápali hned nebo je prostě nepotřebovali řešit.
- Schopnost zapamatovat si různé obličeje a později i jména se mi ještě zhoršila.
- Řešit více složitějších problémů v jeden časový úsek prostě nešlo - jako by to byly koleje, které se dřív v mé hlavě spojily na jednom nádraží a mohla jsem přehazovat výhybky, zatímco teď ty koleje běžely vedle sebe a dokud jsem nedořešila jednu věc, nemohla jsem se efektivně soustředit na věc další a vyřešit ji.
